BOŘIVOJ I. (po 867-868 (?) - před 890 (888/889?))

Český stát, sformovaný v samém závěru 9. století, se stal dědicem vyspělé velkomoravské kultury. Základy k němu položil kníže Bořivoj I. (narozen kolem roku 852), první historicky známí člen dynastie, odvozující svůj původ od bájného Přemysla. Bořivoj se poprvé připomíná roku 872, kdy bojoval s Franky. Krátce po tomto datu uzavřel sňatek s mladičkou Ludmilou, dcerou knížete Slavibora, zřejmě vládce slovanských Srbů na nynějším východoněmeckém území. Někdy mezi léty 880 až 884 se oba manželé zřekli pohanství a přijali na Moravě křest z rukou Metodějových, čímž zároveň uznali Svatoplukovu svrchovanost nad českým teritoriem. Na paměť křtu dal Bořivoj vystavět na svém sídle, hradišti Levém Hradci, kostel svatého Klimenta, údajně nejstarší kostel v Čechách. Podřízenost Velkomoravské říši však vzbuzovala nechuť mezi českými předáky, kteří Bořivojovi připravili nejednu nepříjemnou chvíli. Není ale jisté, zda právě vnitřní nepokoje přiměli Bořivoje k přemístění knížecího sídla z Levého Hradce na strategicky výhodněji situované pražské hradiště, kontrolující významný brod přes Vltavu. Stalo se tak kolem roku 885. Od těch dob je Praha, tehdy ovšem totožná s knížecím hradištěm, rozkládajícím se v areálu nynějšího Pražského hradu, politickým centrem českého státu. Na svém novém sídle přikázal Bořivoj vybudovat kostel zasvěcený Panně Marii. K dokončení stavby došlo ještě dříve než kníže zemřel.