SPYTIHNĚV I. (894 - 905/915)
Kníže český
(Přemyslovci)
Spytihněv I. (narozen kolem 875), prvorozený syn knížete Bořivoje I., nebyl v době otcovy smrti asi ještě zletilí, takže Čechy spadali krátký čas pod přímou vládou velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého přemyslovského knížete na pražský knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy. Pro Spytihněva představovalo Svatoplukovo úmrtí signál, aby se závislosti na moravských knížatech co nejrychleji zbavil. To byl hlavní důvod, proč se hned v roce 895 podřídil v bavorském Řezně východofranskému panovníkovi Arnulfovi a stal se jeho vazalem. Pro budoucnost Českých zemí měl tento čin dalekosáhlí význam. Rozhodl totiž, že se české teritorium kulturně i politicky přimkne k civilizaci ""latinského"" Západu a pozvolna opustí původní Bořivojovu orientaci na slovanskou liturgii, podporovanou Byzancí. Po celé 10. a velkou část 11. století obě kultury, latinská i staroslověnská, působily v českém státě vedle sebe. Bylo však jen otázkou času, kdy se latinská kultura plně prosadí.
